Anthroposofická společnost v České republice

Anthroposofie

Tajná věda

Termín "tajná věda" patří spíše do theosofické doby Steinerovy a v pozdějších letech ustupuje do pozadí. Steiner ho používal jako synonyma k „okultismu“, přičemž oba pojmy i přídavná jména od nich odvozená, nakolik je Steiner používal pro svá sdělení, nikdy neměly co činit s temnými praktikami, pěstovanými kdesi v skrytu, jak se dají tušit třeba v magii a spiritismu.

V rámci řečeného je ale „tajná věda“ jedním z výrazů, které se ve Steinerově mluvě třpytí několika barvami, a můžeme se ptát, proč jej vůbec vedl ve své slovní zásobě, a především, proč ho použil v názvu svého hlavního díla: „Tajná věda v nástinu“. Přesnější vysvětlení by se snad dalo očekávat, kdyby se srovnal způsob vyjadřování v této knize s představami a pojmy běžnými v Theosofické společnosti. A odstínění tohoto pojmu u Steinera samého by se dalo asi lépe stanovit, kdyby jednou dovolilo historicko - kritické vydání „Tajné vědy“ pozorovat odděleně různé časové vrstvy této knihy, která byla na mnoha místech přepracovávána a mnohonásobně doplňována.

Než k tomu dojde, dají se na základě dostupného materiálu zhruba rozlišit tyto významové vrstvy časově se zčásti stupňovitě překrývající:

• Tajná věda není nic nového, je to totiž označení pro prastaré vědění, které bylo už vždy ve skrytu pěstováno jednotlivými lidmi a v uzavřených kruzích. Smysl udržování v tajnosti byl především v ochraně tohoto vědění před zneužitím. V 19. století nastala ovšem doba, kdy toto vědění, tradičně ještě vždy označované jako „tajné“, by bylo mělo být zpřístupněno širším kruhům. Tímto směrem poukazuje například spiritismus, který vznikal na Západě, právě tak jako založení Theosofické společnosti Helenou Petrovnou Blavatskou (1831-1891), nadanou silnými mediálními schopnostmi. Svými spisy vynesla takové vědění na veřejnost. Roku 1902 se stal Steiner generálním tajemníkem tehdy založené německé sekce této společnosti. Dal si podmínku, aby v této funkci mohl „přednášet jen výsledky vlastního bádajícího vidění“. V roce 1910 uveřejnil jako generální tajemník nejrozsáhlejší ze svých vlastních základních děl: „Tajná věda v nástinu“. Bezpochyby chtěl tím postavit své vlastní „tajné“ vědění proti „Tajné nauce“ a ostatním spisům H. P. Blavatské, její učení poopravit a doplnit něčím vědečtějším a platnějším. Poněvadž to Steiner výslovně neřekl, byl nucen častěji název své knihy, který působil paradoxně, vysvětlovat a obhajovat, jak to ukazují předmluvy a především její první kapitola.
• K tomuto významu, podtrhujícímu Steinerovu odbornou kompetenci, se druží význam důležitější, protože pronikající k podstatě věci: „Veškerá tajná věda musí vycházet ze dvou myšlenek, které mohou zapustit kořeny v každém člověku. Pro badatele v oboru tajné vědy, jak je zde míněn, vyjadřují obě tyto myšlenky skutečnosti, které může člověk prožít, použije-li pro to správných prostředků. Tyto dvě myšlenky jsou následující: za viditelným světem je svět neviditelný, zpočátku pro smysly a pro myšlení upoutané k těmto smyslům skrytý; člověk může proniknout do tohoto skrytého světa rozvojem schopností, které v něm dřímou .
• K dosažení kontinuity pojmu tajné vědy s goethovským způsobem myšlení uvádí jej Steiner do souvislosti s Goethovým „zjevným tajemstvím“: „Zde užitému slovu učiníme po právu, pomyslíme-li na to, co měl Goethe na mysli, když mluvil o
• V pozdější Steinerově fázi se spojují a očišťují tyto tři významy, které v první kapitole „Tajné vědy“ stojí vedle sebe a zároveň se překrývají. Tajná věda se stává synonymem pro anthroposofii a pro duchovní vědu. Výslovně to je potvrzováno zřejmě pozdějšími doplňky v knize: Takto kniha obsahuje nástin anthroposofie jako celku“ a „Výrazu duchovní věda je zde používáno, jak je vidět ze souvislosti, ve stejném významu jako „tajná věda“, jako nadsmyslové poznání“.

Pokračovat na Waldorfská pedagogika »

___Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.