Anthroposofická společnost v České republice

Anthroposofie

Goetheanismus

Je to Steinerem utvořený výraz pro Goethův způsob poznání a ráz jeho umělecké produktivity. Goetheanismus je v protikladu k pojetí zastupovanému osvícenstvím, Immanuelem Kantem a přírodní vědou 19. a 20. století, které má za to, že v aktu poznání stojí proti sobě poznávající vědomí (subjekt) a poznávaná věc (objekt), popřípadě představa o ní. To znamená jinými slovy, že objekt přichází zvenčí a zůstává vnějším světem, kdežto subjekt si tvoří o něm pojem v nitru jako myšlenkový obraz, v němž jsou obsaženy všechny na objektu poznané vlastnosti.

V Goethově způsobu poznání a tvorby je však lidská duše jen jevištěm, na němž se potkává to, co přichází z vnějšku, s tím, co přichází z nitra: z vnějšku smyslový vjem, z nitra myšlenka vnímané věci. Myšlenkový pojem přitom patří k věci tak, jako k ní patří smyslový vjem. Obojí se spojuje v poznávajícím člověku k totalitě objektu, přičemž se u Goetha takto poznávaná skutečnost stupňovala až k vnitřnímu obraznému nazírání, které Steiner označuje za jeden ze způsobů poznání, tzv. imaginaci.

Tímto přístupem k poznání rostl v Goethovi živoucí svět - rostlin, zvířat - dále a vytvářel pojmy, v nichž se podstata těchto věcí vyslovuje sama. Takového druhu jsou např. pojmy „prarostliny“ a „prazvířete“. Ze zdrojů, které vytvářejí takovéto pojmy viditelné „vnitřníma očima“, vzniká také umění. Goethe byl přesvědčen o tom, že se příroda dále tvořivě vyvíjí v člověku, nejen v pojmech, ale i v uměleckém díle. Mohl proto říci: „Krása je manifestací skrytých přírodních zákonů, které by bez jejího objevení zůstaly věčně skryté“ (z „Maxim a reflexí“).

Poněvadž tento základní postoj k poznání a na něm spočívající věda a umění (umění) otevírají nové cesty, řekl Steiner „Dávno před Keplerem a Koperníkem viděl člověk děje na hvězdném nebi. Teprve oni našli jejich zákony. Dávno před Goethem pozoroval člověk organickou přírodu. Goethe našel její zákony. Goethe je Koperníkem a Keplerem organického světa“. Koperníkovo učení se dnes stalo všeobecným majetkem vědění; Goethem umožněný „koperníkovský obrat v myšlení ještě nenastal.

Steiner poznal a popsal goethovský způsob myšlení a tvorby ve svých goethovských studiích a spisech z teorie poznání před přelomem století. Tento způsob se stal základem pro jeho vlastní dílo, které nese název anthroposofie. Středisko anthroposofického hnutí v Dornachu nese podle Steinerova přání jméno Goetheanum. Jméno má upomínat na tohoto básníka a vyjadřovat, že se tam pracuje metodou jeho myšlení.

Steiner připojil k imaginaci ještě další stupně vyššího poznání (stupně poznání), kterých lze dnes dosáhnout zvláštním školením (cesta školení), které však Goethovi nebyly ještě plně přístupné. Steiner je nazývá inspirace a intuice. (Tyto pojmy použité Steinerem, se nesmějí zaměňovat s příslušnými slovy běžné řeči. U Steinera neoznačují nějaká neurčitá vnuknutí, ale přesně popsané vyšší způsoby poznání.) Na základě těchto rozšířených možností poznání Steiner myšlenkově zdůvodnil například Goethem asi spíše tušenou než vědomě poznanou skutečnost reinkarnace (znovuvtělování a osud). Z jeho poznatků, rozšířených duchovní vědou, vznikly později eurytmie, anthroposofická pedagogika a jiné Steinerovy podněty.

Jeho goetheanismus není tedy jenom zachováním a pěstováním, ale také dalším rozvojem duchovních přístupů Goethových. Steiner nespravoval jenom dědictví, ale pozdvihl do jasného vědomí principy, které asi v Goethovi ještě působily spíše v citu. Dále je rozvinul a vybudoval na nich velké dílo, vycházející z jeho vlastní aktivity. Historický Goethe by je snad odmítl; ale jeho individualita postupující dále v duchovním světě může se, jak předpokládá Steiner, s tím prohlásit za srozuměnou.

Pokračovat na kapitolu Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu »

___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.