Anthroposofická společnost v České republice

Rudolf Steiner

Filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Tato i mnohá další přízviska dostává Rudolf Steiner – zakladatel duchovní vědy neboli anthroposofie, jehož charizmatická osobnost měla na přelomu 19. a 20. století davy nadšených sympatizantů i zuřivých odpůrců.

Dětství

Jeho rodiče, Johann Steiner a Franziska rozená Blieová, byli němečtí Rakušané. V době jejich svatby dostal otec jako zaměstnanec Jižní dráhy místo v malé obci Kraljevec na maďarsko-chorvatské hranici. Vesnice patřila tenkrát k Uhrám - dnes leží v severním cípu Chorvatska. Zde se Rudolf Steiner 27. února 1861 narodil: „Tak se stalo, že moje rodiště leží daleko od území, z něhož vlastně pocházím.“

Dětství prožil v prostoru Jižní dráhy – jeho otec byl jako přednosta stanice mnohokrát překládán na jiná nádraží. Krása alpské krajiny, která Rudolfa Steinera obklopovala v Pottschachu a ještě mu doznívala ve vzpomínkách v Neudörflu, a technika provozu dráhy byly zážitky, které se mu vryly hluboko do jeho mladé paměti. Již před osmým rokem života navíc vnímal Rudolf Steiner vedle „fyzického“ světa i svět duchovní - oba byly pro něj stejně reálné: „Rozlišoval jsem věci a bytosti, které člověk vidí, a takové, které nevidí.“ Po studiu na obecné škole, kde pro sebe objevil kouzlo geometrie („vím, že geometrie mi dala poprvé poznat štěstí“), vystudoval reálku ve Vídeňském Novém Městě.

Vídeňská studia

Aby svému synovi umožnil studium ve Vídni, dal se otec přeložit do blízkého Inzersdorfu. Rudolf Steiner začal nejprve studovat na Vysoké škole technické. Jeho hlavními obory byly matematika, přírodopis, chemie a fyzika. Potřeba ujasnit si vztah mezi nitrem a vnějškem, duchem a přírodou ho však stále více přiváděla k filosofii, jejíž přednášky navštěvoval na vídeňské universitě. Peníze na studia si musel vydělávat doučováním. Vyučoval dokonce i latině a řečtině, jejichž znalost si získal jako autodidakt. Po více let byl domácím učitelem v rodině Spechtových: „Tato vychovatelská úloha se pro mne stala bohatým zdrojem učení“.

Při jízdách drahou do Vídně se Rudolf Steiner seznámil s bylinkářem Felixem Koguzkim: „S ním bylo možno mluvit o duchovním světě jako s někým, kdo s tím měl zkušenosti.“ Tento muž se stal Steinerovi později předlohou pro postavu Felixe Baldeho v mysterijních dramatech.

Goethův světový názor a prohlubování znalostí filosofie

Germanista Karl Julius Schröer uvedl Rudolfa Steinera do Goethova světa. V letech 1883 -1897 byl R. Steiner vydavatelem Goethových přírodovědných spisů a spolupracovníkem Goethova a Schillerova archivu ve Výmaru. Z uvažování o rázu Goethových objevů vznikla kniha Základní rysy teorie poznání Goethova světového názoru.

Vedle Goethova přírodovědeckého bádání se R. Steiner věnoval naplno studiu filosofie – své vzdělávání, které zahájil v pouhých patnácti letech pročítáním Kantových spisů, završil v roce 1891 v Rostocku doktorátem z filosofie - promoval s disertací Základní otázka teorie poznání se zvláštním zřetelem k Fichtovu Vědosloví. O rok později vyšla tato práce, poněkud rozšířená, pod názvem Pravda a věda, v knižní podobě.

Korunou a závěrem Steinerových snah v oblasti teorie poznání byla roku 1894 vydaná Filosofie svobody, která zaznamenala ohlas mezi odborníky i čtenářskou obcí, ale ke Steinerovu zklamání nebyla pochopena tak, jak zamýšlel: „Současníci nevědí, a často ani nechtějí vědět nic o tom, co v této knize stojí. Kdyby lidé chápali, co touto knihou bylo chtěno pro položení základů etického individualismu, pro položení základů sociálního a politického života, kdyby se správně porozumělo tomu, co je touto knihou míněno, pak by se vědělo: Existují prostředky a cesty, jak uvést vývoj lidstva do plodných kolejí.“

Berlín a pochopení významu mystéria na Golgotě

Na přelomu století přesídlil Rudolf Steiner z Výmaru do Berlína. Opustil prostředí, odkud jen „jaksi zvenčí sledoval vývoj doby“ a začal navštěvovat kruhy bohémy, do nichž patřili literáti jako Otto Erich Hartleben, Peter Hille a Ludwig Jacobowski. V ostrém kontrastu k tomuto společenskému okruhu se jevila Škola pro vzdělávání dělníků, na níž Rudolf Steiner vyučoval. Zde měl před sebou vědychtivé muže a ženy z dělnického stavu, kteří se chtěli dále vzdělávat ve večerních kurzech.

Kolem roku 1900 R. Steiner nalezl po řadě duševních zkoušek pravý obsah křesťanství – ne jako výsledek zkoumání náboženských vyznání, ale jako vnitřní poznání bezprostředně získané z duchovního světa: „Ve svém duševním vývoji jsem v nejniternější, nejvážnější slavnosti poznání duchovně dospěl k mystériu Golgoty.“ O této skutečnosti svědčily dva přednáškové cykly s křesťanskou tematikou konané v theosofickém kruhu v domě hraběte Brockdorffa v Berlíně. Oba vyšly rovněž jako knihy - Mystika na úsvitu novodobého duchovního života a Křesťanství jako mystická skutečnost a mystéria starověku. Na těchto přednáškách se objevila jako posluchačka i Marie von Siversová, Steinerova pozdější manželka.

V Theosofické společnosti

Roku 1902 byl Rudolf Steiner zvolen generálním sekretářem nově utvořené Německé sekce Theosofické společnosti. „Nikdo nemohl pochybovat o tom, že v Theosofické společnosti budu uvádět jen výsledky svého vlastního nadsmyslového bádání“, zdůraznil R. Steiner ve své autobiografii při zpětném pohledu na převzetí tohoto úřadu. Takto započatá působnost pro duchovní vědu, nazvanou později anthroposofie, vyžadovala stále rozsáhlejší přednáškovou činnost. R. Steiner přednášel pro veřejnost i pro příslušníky hnutí, které vznikalo kolem něho ve všech velkých městech Německa a stále více také v zahraničí: ve Francii, Švýcarsku, Holandsku, Skandinávii, Rakousku, Anglii atd.

Umělecké aktivity

V následujícím sedmiletém období začal Rudolf Steiner používat v přednáškách se zřetelným důrazem slovo „anthroposofie“ pro vědecký světový názor, který hlásal. Začaly také vznikat umělecké aktivity, jejichž prostřednictvím ožila duchovní věda v tvořivé lidské práci. Od roku 1910 napsal Rudolf Steiner každým rokem jedno ze čtyř mysterijních dramat: „Provozování mysterijních her zpodobovalo umělecky to, co zjevoval zduchovnělý pohled na svět a člověka. Četní členové cítili uspokojení z toho, že mohli nově přijímat v uměleckém zobrazení, co si předtím osvojili bez vnějšího zobrazování, jenom srdcem.“ V té době se také zrodila eurytmie – v Bottmingenu u Basileje se uskutečnil první kurz tohoto nového pohybového umění.

V roce 1912 byl R. Steiner vyloučen z Theosofické společnosti zejména kvůli názorovým neshodám s vedením společnosti, které propagovalo indického chlapce Krišnamurtího jako nového Mesiáše. Byla založena Anthroposofická společnost - Rudolf Steiner se v ní stal poradcem a učitelem, nikoli však členem. V roce 1913 byl položen základní kámen pro Goetheanum v Dornachu, které se stalo střediskem Steinerovy působnosti, sídlem Anthroposofické společnosti, později i Svobodné vysoké školy pro duchovní vědu a místem pro pěstování umění. O rok později uzavřel Rudolf Steiner sňatek s Marií von Siversovou.

Praktická aplikace anthroposofie

Rudolf Steiner dával stále více impulsů pro praktické využívání duchovědných poznatků. V letech 1917 - 1919 vyvinul v reakci na katastrofické následky první světové války ideu trojčlennosti sociálního organismu a zasazoval se o ni nejprve při osobních setkáních a později v přednáškách a spisech. Příležitost uvést do praxe myšlenky o výchově z hlediska anthroposofie poskytlo Rudolfu Steinerovi zřízení školy pro děti dělníků továrny Waldorf – Astoria ve Stuttgartu. Vzniklo tak waldorfské školství, z něhož v současnosti vychází více než tisíc škol po celém světě. V roce 1920 položil Rudolf Steiner základy antroposofického lékařství kurzem pro lékaře a studenty medicíny. O rok později byl založen Itou Wegmanovou v Arlesheimu u Dornachu Klinicko-terapeutický institut. Ve spolupráci s touto první anthroposofickou lékařkou vyvinul Rudolf Steiner duchovědné léčebné metody a příslušné léky, jejichž výrobou se dodnes zabývá společnost Weleda. Jako shrnutí poznatků z této oblasti vyšla už po Steinerově smrti kniha Základy pro rozšíření léčebného umění podle duchovědných poznatků. V roce 1922 byla založena Obec křesťanů - hnutí, které usiluje o obnovu náboženského života na základě anthroposofických poznatků. Jako poslední odvětví vycházející z duchovní vědy vzniklo biologicko-dynamické zemědělství – na základě Zemědělského kurzu, který Rudolf Steiner přednesl v červnu roku 1924 v Koberwitzu u Vratislavi.

Požár Goetheana a shrnutí anthroposofických poznatků

Poslední dva roky Steinerova života byly poznamenány tragédií - požárem Goetheana o silvestrovské noci 1922/23: „Goetheanum - to mohlo shořet. Stalo se obětí osudové katastrofy. Bolest těch, kteří je milovali, nelze vylíčit pro její velikost. (…) Oč však usiluje anthroposofie, je vybudováno z ducha; na to se mohou snést jen plameny ducha. Tak jako lidská duševně-duchovní podstata vítězí nad tělesností, když tato zaniká smrtí, tak se cítí anthroposofie živou, i když ztratila svůj dornašský domov, Goetheanum.“ Roku 1923 přesídlil R. Steiner z Berlína do Dornachu a začal navrhovat nové Goetheanum, s jehož stavbou se započalo roku 1924. Převzal také předsednictví nově založené Anthroposofické společnosti a vedení Svobodné vysoké školy pro duchovní vědu. Jeho další působení směřovalo především ke shrnutí úlohy duchovní vědy - přednesl úvod do anthroposofie z nových hledisek Anthroposofie. Shrnutí po 21 letech. V tzv. karmických přednáškách, které byly později vydány v šesti svazcích pod názvem Esoterní úvahy o karmických souvislostech, se vyslovil otevřeně ke karmickým podmínkám anthroposofického hnutí a uváděl i konkrétní údaje o dřívějších pozemských životech známých osobností.

Na podzim roku 1924 propukla u Rudolfa Steinera těžká nemoc. Musel ukončit svou přednáškovou činnost – jeho poslední veřejný proslov se uskutečnil 28. září 1924. Přesto, že byl od té doby upoután na lůžko, věnoval se R. Steiner publikační činnosti, jíž chtěl v pobočkách Anthroposofické společnosti po celém světě upevňovat vědomí vnitřní spojitosti. Od února 1925 vycházely v příloze týdeníku „Das Goetheanum“ jeho Vůdčí myšlenky (směrnice) s příslušnými Dopisy členům. Na naléhání spolupracovníků začal také psát své paměti Má cesta životem, aby uvedl na pravou míru lži, pomluvy a mýty, které se kolem jeho osoby i anthroposofie postupně nashromáždily.

Životopis zůstal nedokončen. Rudolf Steiner zemřel 30. března 1925 ve svém ateliéru v Truhlárně u Goetheana. Jeho myšlenky však žijí dál. Šíří se po světě v podobě praktických činností inspirovaných anthroposofií i stále znovu vydávaných Steinerových textů. Pomáhají lidem pochopit vše, co je obklopuje, i vyznat se v sobě samých…


Rudolf Steiner a jeho texty - odkazy:

https://www.rsarchive.org/ Archiv textů Rudolfa Steinera (anglicky)
http://fvn-rs.net/ Archiv textů Rudolfa Steinera (německy)
http://bdn-steiner.ru/ Archiv textů Rudolfa Steinera (rusky)
http://steiner-klartext.net/ Rukopisné verze přednášek Rudolfa Steinera (německy)
http://www.rudolf-steiner.com/ Archiv Rudolfa Steinera v Dornachu
http://s171979628.online.de/ Příruční slovník k textům Rudolfa Steinera (anglická a německá verze)
http://www.rudolfsteinerweb.com/ Web věnovaný Rudolfu Steinerovi
https://anthrowiki.at/Hauptseite Slovník anthroposofických pojmů s odkazy na texty Rudolfa Steinera

Probíhá aktualizace stránek...


.......................................................

Další informace

Kontaktní údaje


Anthroposofická společnost v České republice
Hošťálkova 392/1d, 169 00 Praha 6 - Břevnov (mapa)
IČ: 45245584, DIČ: CZ45245584

Bankovní spojení
2001108928/2010 pro platby v CZK
2001108931/2010 pro platby v EUR

Evidence členů a členské příspěvky
ucto@anthroposof

Objednávky knih z edice Studium
studium@anthroposof.cz

Správa obsahu webu
webmaster@anthroposof.cz

Právní forma
společnost je spolek zapsaný u Min.vnitra pod č.j. VSP/1-3195/90-R