Anthroposofická společnost v České republice

Materiály online

Dolista, P. J.: Přítel

Pán chtěl zbudovat chrám. I vyslal své služebníky, aby nalezli schopné dělníky.

Pán chtěl zbudovat chrám. I vyslal své služebníky, aby nalezli schopné dělníky.

„Jděte a mějte oči otevřené. Přiveďte mi silné a vytrvalé. Hleďte však, abyste viděli.“

Se západem slunce vrátil se první služebník. V čase, kdy všichni spí, předstoupil před svého pána a pravil:

„Pane, nalezl jsem kameníky při práci a jednoho zahálčivého. Toho ze všech nejpilnějšího jsem ti přivedl.“

„Dobře jsi učinil“, odpověděl Pán, „kdybys ale přivedl i toho, na němž bylo vidět, že pracoval tři dny a tři noci a dnes odpočíval pomalou prací, učinil bys ještě lépe.“

Dalšího dne se západem slunce vrátil se druhý služebník. V čase, kdy všichni spí, předstoupil před svého pána a pravil:

„Pane, vím, jak moudře hledíš na člověka. I já se snažil. Přistoupil jsem k zedníkům, abych poznal nejschopnějšího. Všichni pracovali pilně, ale pod přístřeškem odpočíval nejupracovanější. Toho jsem ti přivedl.“

„Neřekl jsem: Hleďte, abyste viděli?“, odpověděl mu jeho pán? „Špatně jsi volil, služebníku, a přivedl jsi na mou vznešenou stavbu ospalce, a ne zedníka. Budeš tedy s ním pracovat i nocovat tak dlouho, dokud se tvá volba nepromění v dobrou. Pak smíš se věnovat svým hlavním úkolům.“

Třetího dne se západem slunce vrátil se další služebník. V čase, kdy všichni spí, předstoupil před pána a pravil: „Pane, nalezl jsem provazníky, jejichž lana budeš na stavbě potřebovat. Pozoroval jsem je od rána do večera, jak bez přestávky pracují. Toho, který při práci ostatní stále povzbuzoval vtipem i vyprávěním příběhů lehkých i vážných, veselých a moudrých, toho jsem přivedl.“

„Dobře jsi učinil“, pravil pán a v tiché myšlence dodal: „... že jsi mne poznal v silném, sytém a napojeném.“

Dalšího dne se západem slunce vrátil se čtvrtý služebník. V čase, kdy všichni spí, předstoupil před pána a pravil:

„Pane můj, od prvého dne, kdy jsi nás vyslal, pobýval jsem u práce tesařů. Dva nebo tři byli zkušení a radostně povzbuzovali ostatní, kteří ještě nebyli uvyklí práci. Několik nováčků sebralo mzdu za prvý den a odešli. Bylo toho na ně moc. Jiní však vytrvali a od tesařských mistrů přebírali zručnost a pevnost.

Napjatě jsem čekal, zda čtvrtý den budu moci přivést toho, jenž mi již prvý den padl do oka. Od začátku vedl celé dílo s humorem a silou. Třetího dne již na něm byla znát únava, pracoval mlčky a bez úsměvu.

Přišlí správci stavby a vybírali si ty, kteří se jim zdáli přes den nejsilnější. Já jediný viděl, že onen tesař spal jen první noc a nyní pracuje i v noci. Hladový a žíznivý, v šatech rozedraných, dílo dokončil. Nasytil jsem jej, napojil i oděl a přivedl k tobě, pane můj.“

A pán odpověděl: „Blahoslavený jsi, služebníku, neboť jsi mne poznal.“

Pátého dne přišli dva poslední služebníci. V čase, kdy všichni spali, předstoupili před svého pána a prvý pravil:

„Pane, nalezl jsem tři slabé muže, jak po celodenní práci odpočívají a spí zaslouženým spánkem. Jejich červené, zdravím těla a duše kypící tváře prozrazovaly klidného a silného ducha.“ Pan velice, velice zvážněl. „Ty jsem ti přivedl.“

„Nikoho jiného jsi tam neviděl?“, otázal se pán.

„Ano, ještě jsem si všiml, že je obtěžoval takový zvláštní, upocený člověk, umazaný od krve, ale ten nevypadal, že by byl při síle.“

Pánu vyrazily na čele tři kapky krve a na čas mžiku oka se zdál být sláb. Dlouho mlčel. Pak pokynul poslednímu služebníku, aby předstoupil.

„Pane můj“, pravil, „i já byl na stejném místě, ale nevedu nikoho. Ten neobyčejný člověk v noční zahradě zdál se mi ze všech nejsilnější, ale v úzkosti. Slyšel jsem, jak ty tři budí, aby s ním bděli. Poprosil jsem ho, zda s ním smím bdít a modlit se a doufat, že se mnou odejde. Ten člověk souhlasil. Odpověděl však, že ještě musí do Jeruzaléma a přijde k nám za tři dny.“

Pán pohnut sestoupil z trůnu a objal ne služebníka, ale již přítele.