Úvodem

V posledních letech se podstatně změnilo postavení díla Rudolfa Steinera v našem kulturním a duchovním životě. Až do sedmdesátých let se zabývali Steinerovým světovým názorem téměř jen lidé v Anthroposofické společnosti v jejích pobočkách a pracovních skupinách. Kdo se o to zajímal, navštěvoval někde asi nejprve veřejné přednášky, zúčastnil se snad úvodního kurzu a často se potom stal členem Společnosti, kde ho vedly dále referáty anthroposofů, studium Steinerových děl, návštěva dramatických a eurytmických představení a snad i vlastní umělecké činnosti.

Tato cesta je jistě i nadále otevřena každému zájemci, ale zveřejněním souborného Steinerova díla vznikla nová situace. Toto souborné vydání se obrací na každého. Díky tomuto většímu rozšíření Steinerova myšlenkového dědictví může se nyní zabývat jeho dílem mnohem více lidí než dříve zcela samostatně a takříkajíc ve vlastní kompetenci. K tomu přistupuje, že pojmy jako "reinkarnace", "karma", "meditace", které se dříve v každodenním slovníku a v každodenních představách nevyskytovaly, pronikly do všeobecné řeči. Jejich pramenem nejsou jistě jen myšlenky anthroposofické, ale také východní nauky a nauky psychologické. Ale také hnutí s takovýmto duchovním pozadím převzala mnohé ze světa Steinerových představ, aniž by si to ovšem vždy uvědomovala.

Kromě toho se dnes anthroposofie uplatnila viditelně svými praktickými výsledky. Pedagogika, léčebná pedagogika, antroposofická medicína a její léky pracují tak úspěšně, že získaly široké uznání. Také bio-dynamické metody v zemědělství mohou poukázat na praxi trvající desítky let a její úspěchy nelze přehlédnout.

Tím vzniklo širší povědomí o anthroposofii, které má také své nevýhody. Její výkony jsou sice uznávány, obvykle se ale nikdo neptá, jaký způsob myšlení za nimi stojí. Tak žije anthroposofie v představách mnohých lidí jako jakýsi druh opozičního nebo alternativního hnutí nebo jako idealistický světový názor. Anthroposofové dělají sice mnohé jinak a patří k tomu jistě notná dávka idealismu, když anthroposofický učitel nebo lékárna na sebe berou větší zodpovědnost, delší pracovní dobu a tvrdší práci za menší příjem. Ale přece jen by byly negace stávajícího a morální vzlet příliš slabými hnacími silami, než aby nesly a činily plodným takové hnutí kulturní obnovy, jakým je anthroposofie. K tomu je po­třeba mít vědění o smyslu kosmu, Země a člověka, které sahá hlouběji než všechno, co se dá dnes nalézt v naší normální kultuře.

Steiner musel brát velký ohled na své obecenstvo v tom, co sděloval jako esoterní učitel od počátku století až do roku 1910, doby vzniku zmíněných základních děl (kromě už dříve vzniklé „Filosofie svobody“). Obecenstvo samo muselo být teprve uvedeno do světci anthroposofického myšlení a anthroposofických představ. Pojmy jsou v pozdějších spisech a přednáškách ještě rozmanitě rozšiřovány a prohlubovány.

Příčinou takového rozvádění a přetváření pojmů nebyly ovšem jen takovéto „pedagogické ohledy“. I sám Steiner se svými znalostmi a poznatky se dále vyvíjel. Jeho duchovní věda mu nebyla dána do rukou jako hotová a neměnná, jako Mojžíšovi desky zákona. Anthroposofie je něco, co rostlo v čase.

Na základě souborného vydání mohou být dnes srovnávány pojmy z dřívějších a pozdějších let a přitom je možné postřehnout vývoj a přetváření poznatků. Pojem „anthroposofie“ znamenal v roce 1909, když se Steiner začal vzdalovat od theosofického světového názoru, duchovědnou antropologii vztahující se na tělesnost a rozšířil se teprve později na synonymum pro „duchovní vědu“.

Curych, v lednu 1986        Dr. Adolf Baumann

Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.