Scénické umění

Spjat s divadlem a herectvím už svým vrozeným zájmem a povzbuzen navíc spoluprací s Marií von Sivers, svou pozdější ženou, která se zabývala recitací, rozšířil Steiner ve funkci generálního sekretáře německé sekce ->Theosofické společnosti pracovní oblast tohoto sdružení o umělecké aktivity, především divadelní. Pro mnichovský kongres roku 1907 inscenoval drama Eduarda Schürého, a od roku 1909 se konaly v Mnichově každoročně divadelní slavnosti, při nichž byla uváděna (poprvé 1910) ->mysterijní dramata, která psal přímo pro tyto příležitosti. Dramatické umění, o něž Steiner přitom usiloval a jemuž později učil v kurzech, se nepokouší o naturalistické napodobení každodenní skutečnosti, Anthroposofické scénické umění a herectví chce výkonného umělce a diváka právě vytrhnout z rutiny řeči, pohybu, gest a mimiky. Chce v něm probudit zážitkem slova a hry vědomí o vnitřním člověku, v němž jsou činné vyšší síly. Scénické umění a tvořivá řeč jsou vzdělávacími prostředky na esoterní cestě.

Proti pouhému naturalistickému napodobování staví Steiner pojem stylu. V anthroposofickém divadle jsou pohyb a řeč zvláštním způsobem stylizovány a režie včleňuje do hry také kostýmy výpravu a osvětlení takovým způsobem, aby vzniklo ve všech částech ladící souhrnné umělecké dílo.

Poměrně málo básnických dél vyhovuje takto chápanému scénickému umění. Především jsou to mysterijní dramata Steinerova, Goethův Faust a veršovaná dramata vrcholné klasiky, díla Schillerova a scénické básně Alberta Steffena. Po otevření druhého Goetheana (->Goetheanum) 1928 uváděla Marie Steinerova se souborem jí vytvořeným taková dramata a dodnes byla a jsou hrána v Goetheanu i na pohostinských vystoupeních herecké skupiny Goetheana.

Steiner podněcoval a podporoval i ochotnické divadlo. Sám inscenoval v Dornachu lidové vánoční hry „O vyhnání z ráje“, „O narození Páně“, „O třech králích“, jež sebral jeho učitel Karl Julius Schröer v Oberufer (Prievozu) u Bratislavy. Hráli je zčásti amatéři, zčásti vyškolení herci z ->Anthroposofické společnosti. Dnes je zvykem na ->waldorfských školách a v ->Obci křesťanů, že je každý rok předvádějí děti a dospělí, většinou neškolení v herectví.

Lit: 283 - Frobose: „Buhnenkunst“ („Scénické umění“); FVobóse: „Goetheanum bahně“ („Scéna v Goetheanu“)

Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.