Mysterijni dramata
V Mnichově, kde bylo velké pochopení pro uměleckou stránku Steinerem hlásané ->duchovní vědy, konala se za Steinerova vedení jako akce ->Theosofické společnosti (od r. 1913 ->Anthroposofické společností) v roce 1907, a pak od roku 1909 až do roku 1913, každoročně divadelní představení. Nejdříve se hrála dramata alsaského autora Eduarda Schürého. Pro festival v létě 1910 napsal Steiner mysterijní hru „Brána zasvěcení“. Pak následovalo každý rok nové drama: 1911 „Zkouška duše“, 1912 „Strážce prahu“, 1913 „Procitnutí duší“. Pro léto 1914 počítal s dalším dramatem a měl pro ně již hotový koncept, ale vypuknutí první světové války zabránilo jeho realizaci. Tato dramata se hrála za Steinerovy režie a převážně s herci-amatéry; první v mnichovské činohře, obě následující v divadle na Gartnerplatzu, poslední v Lidovém divadle.
„Mysterijní dramata“, napsaná téměř celá ve verších, jsou Steinerova nejobsáhlejší básnická díla. Obsahově spolu propojená díla předvádějí spirituální cestu lidí, kteří jsou spolu karmicky (->znovuvtělování a osud) spojeni. Při tom se odhalují v obrazech zpětného pohledu - do středověku, do staroegyptské doby - staré vztahy a děje mezi nimi. Dramatická hlavní postava cyklu, malíř Jan Thomasius, spojený osudově s již pokročilejší Marií, prochází v přítomnosti významným duchovním vývojem.
Také bytosti duchovního světa - ne alegorie nebo symbolické figury, ale ve smyslu anthroposofického světového názoru bytosti právě tak reálně existující jako fyzičtí lidé, jsou spojeny s dějem.
Tato slavnostní mysterijní dramata - určitý druh kultických scénických dějů - vyžadovala vlastní divadelní prostředí. Po první premiéře prvního dramatu se proto diskutovalo o plánu postavit pro uvádění mysterijních dramat a zároveň jako centrum celého hnutí vhodnou budovu. Měla být postavena v Mnichově a dostat jméno Janův dům, podle hlavní postavy mysterijních dramat. Ve Spolku Janova domu se utvořila skupina lidí, kteří se chtěli cele postavit za tento plán, a vznikly i první náčrty projektu. Uskutečnění ale ztroskotalo na potížích se stavebními úřady. Místo toho se našlo ve Švýcarsku jiné stavební místo, na pahorku nad Dornachem u Basileje. Roku 1913 zde mohl být položen základní kámen pro ->Goetheanum, v jehož druhé stavbě jsou mysterijní dramata od roku 1928 stále znovu uváděna.
Mysterijní dramata vyžadovala také vytvoření adekvátního ->scénického umění. V úzké spolupráci vytvořili Steiner a jazykově obzvláště vzdělaná spolupracovnice Marie von Sivers, od roku 1914 Steinerova žena, tento nový jevištní styl, ke kterému patří zvláštní mluvní a recitační vzdělání (->tvořivá řeč) a do kterého je zahrnuta i ->eurytmie jako tvůrčí prostředek. Vyškolením skupiny profesionálních herců pro uvádění mysterijních dramat i Goethova Fausta a jiných jevištních děl pozdvihla Marie Steinerová anthroposofické divadlo z umění amatérského divadla na úroveň profesionálního scénického umění.
Lit: Petersen: „Rudolf Steiners Mysteriendramen“ („Mysterijní dramata Rudolfa Steinera“); Fels: „Studlen zuř Einfuhrung in die Mystenendramen“ („Studie k uvedení do mysterijních dramat“); Reimann: „Mysteriendramen, l - 4“ („Mysterijní dramata, l - 4“); Houwald: „Mysteriendramen, l - 4“; Hammacher: „Mysteriendramen, l - 4“; „Mysteriendramen am Goetheanum“ („Mysterijní dramata v Goetheanu“).
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.
