Impulz vzniku a vztah k anthroposofickému hnutí
Steiner velmi mnoho přispěl ve svých spisech a přednáškách k novému porozumění pro křesťanství. Nechtěl však, aby byla ->anthroposofie chápána jako náboženská cesta. Friedrich Rittelmeyer říká ve svých vzpomínkách: „Steiner vždy zdůrazňoval, že ->Anthroposofická společnost není žádná církev a nechce také založit žádnou církev“. Anthroposofie jako vědecky založený spirituální světový názor formuluje nově ze svého hlediska celé západní vědění. Může nabídnout velký počet nových poznatků získaných duchovědnou metodikou - také poznatky o křesťanství, které Steiner zahrnul do svého bádání. Tyto poznatky přinášejí nové porozumění pro obsahy křesťanské víry. Ovšem kdo hledá cestu ke ->Kristu prostřednictvím bezprostředního prožívání, ten přijde v anthroposofii možná zkrátka; snad najde v Obci křesťanů to, co hledá.
V roce 1921 se obrátili mladí lidé, zklamaní univerzitní theologií a hledající nový náboženský smysl života, na Steinera s prosbou, zda by jim nemohl ukázat novou cestu na základě svých poznatků. Uspořádal pro ně kurzy o možnosti náboženské obnovy: v červnu 1921 v Dornachu pro původní skupinu a na podzim 1921 pro větší okruh theologů a netheologů, který se utvořil okolo této původní skupiny.
Slavný evangelický kazatel v Berlíně Dr. Friedrich Rittelmeyer (1872 -1938), který už léta navštěvoval Steinerovy přednášky a byl anthroposofem, věděl o těchto snahách a dal se jako spolupracovník k dispozici. V rámci takzvaného třetího kurzu pro theology, který Steiner uskutečnil od 7. do 22. záři 1922 v Dornachu, byla založena „Obec křesťanů“ jako hnutí pro náboženskou obnovu, nebo - chcete-li - jako nová církev, která vyvozuje své chápání Krista z poznatků anthroposofie. Založilo ji asi 50 zájemců, kteří se rozhodli na základě kurzů z předešlého roku dát se do služeb takového úkolu. Steiner jí dal kult poněkud podobný katolické mši, který však, jak řekl, přijal přímo z duchovního světa. Jeho jméno je „Obřad posvěcení člověka“. Poprvé tento obřad slavil 16. září 1922 F. Rittelmeyer.
Obřad posvěcení, jak říká Johannes Lenz, „vede stupňovitě zvěstováním evangelia, obětováním a proměňováním k přijímání (sjednocení)“. Obřad je slaven denně a zůstává stejný ve svých čtyřech základních částech, avšak nepůsobí monotónně. Čtení z evangelia se střídá v určitém pořadí, o normálních nedělích mívá kněz krátké kázání a sváteční období jsou zdůrazněna zvláštními textovými vsuvkami.
Neslaví se jen obvyklé křesťanské svátky jako Vánoce, doba pašijová, Velikonoce a Letnice. Bohoslužebný rok Obce křesťanů obsahuje také zcela nová sváteční období, k nimž dal impulz Steiner: doba svatojanská v létě, věnovaná Janu Křtiteli, a doba michaelská na podzim, v níž se myšlenky obracejí zcela zvlášť na onoho archanděla, pod jehož vedením probíhá naše doba a který také dává podzimu zcela zvláštní ráz (->Michael). Tak je obnoven do celého harmonického okruhu prožívání tradiční „excentrický“ církevní rok se svými těžišti v zimě a na jaře. Církevní rok Obce křesťanů souhlasí s kosmickými ději a s rytmem vnější přírody a vyznačuje se zvláštními svátečními dny zvláště se dotýkajícími člověka: zimní a letní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost. V odstavci týkajícím se této věci říká Johannes Lenz ve svém úvodním spisku: „Obřad posvěcení člověka potřebuje celý rok, aby ho bylo možno vidět, slyšet, prožít v jeho úplnosti. Mění rok ve svatý rok.“
Z nového porozumění pro smysl těchto „znamení milosti“ pečuje Obec křesťanů o svátosti a uděluje je. Je jich sedm: křest, konfirmace, zpověď, sňatek, svěcení kněze, poslední pomazání (posvěcení umírání) a Večeře Páně, správněji označovaná za svátostné přijímání.
Obec křesťanů je vystavěna hierarchicky. Podle hodnosti následují po sobě farář, duchovní správce, vrchní duchovní správce a na nejvyšším místě nejvyšší duchovní správce (Lenker, Oberlenker, Erzoberlenker) se sídlem ve Stuttgartu. Na každém stupni mohou kněžský úřad vykonávat také ženy.
Friedrich Rittelmeyer, který hrál vedoucí úlohu při založení Obce křesťanů, převzal v únoru 1925 úřad nejvyššího duchovního správce a zastával jej až do své smrti. Jeho následovníkem se stal v roce 1938 Emil Bock (1895 - 1959), a to na radu Steinerovu, kterou dal krátce před svou smrtí.
Členem Obce křesťanů se může stát každý, kdo se seznámil s její podstatou a souhlasí s ní. Vstup do společenství popisuje Lenz takto: „Kdo se dostatečně dlouho seznamoval se svátostným životem některého sboru Obce křesťanů a pociťuje Obřad posvěcení člověka jako svůj duchovní domov, vrůstá do sboru jako jeho nový článek. Faráři uznávají toto rozhodnuti jménem sboru. K tomu patří i osobní rozhovory, které v sobě zahrnují důkladnou orientaci“.
Není třeba, aby členové Obce křesťanů byli v Anthroposofické společnosti; Obec křesťanů je hnutí nezávislé na Anthroposofické společnosti. Knězi jsou ovšem obvykle anthroposofů, poněvadž kult „je v plném souhlasu s duchovním poznáním, které je dáno v anthroposofii, a jen jí je umožněn“, i když „ani neučí, ani nepředpokládá toto duchovní poznání, nýbrž dává lidem bezprostředně to, co je spojuje s nejvyšší skutečností“ (Rittelmeyer).
Obec křesťanů má dnes mnoho sborů v mnoha zemích Evropy a celého světa
Lit: Rittelmeyer „Lebensbegegnung“ („Životní setkání“); Lenz: „Christengemeinschafť („Obec křesťanů“); Wistinghausen: „Gottesdiensť („Bohoslužba“); vedle toho mnoho další literatur); která většinou vychází v nakladatelství Urachhaus, Stuttgart
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.
