Tři články lidské bytosti

Steiner navazuje ve své nauce o člověku na staré pojetí člověka jako trojčlenné bytosti. Toto dřívější učení ale nepřejímá jen tak beze všeho, nýbrž přichází na základě vlastního poznání k podobnému názoru. Proto je třeba chápat jeho líčení v knize Theosofíe“, která má podtitul „Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka“, jako znovuzískaný náhled do skutečnosti již dříve poznané: „Tělem je zde míněno to, čím se člověku zjevují věci jeho okolního světa, jako ve shora uvedeném příkladě květů na louce. Slovem duše nechť je poukázáno na to, čím spojuje člověk věci se svou vlastní existencí, čím z nich pociťuje libost a nelibost, chuť a nechuť, radost a bolest. Duchem je míněno to, co se v něm projevuje, když podle Goethova výrazu (v citátu uvedeném předtím), pohlíží na věci jako „bytost jakoby božská“. V tomto smyslu se člověk skládá z těla, duše a ducha“.