Devět článků lidské bytosti

Při bližším uvažování o trojčlennosti tělo - duše - duch se ukazuje, že se trojnost opakuje i v jednotlivých částech. To dává tři tělesné, tři duševní a tři duchovní články. Tělesného druhu jsou fyzické tělo, étherné tělo a duševní tělo (tělo pocitové nebo astrální). Pro výraz astrální tělo platí Steinerův údaj, že tento pojem může znamenat více nebo méně, podle ostrosti rozlišování. V devítičlennosti je to slovo stejného významu jen s „duševním tělem“ nebo „tělem pocitovým“ a vše svou podstatou duševní se od tohoto pojmu musí odloučit. Je tím pak míněno jen: tělesný nositel duševna, („Tělo“ přitom neztotožňujeme s hmotným tělem. To slovo zde znamená jednoduše „podoba“, „tvar“ nebo „nositel“. U lidského těla je hmotného druhu jen tělo fyzické; étherné a duševní tělo jsou nehmotným tělesným základem pro život a duševno.)

Smyslovými orgány, stejně jako projevy vlastního těla, vnikají dojmy pocity; pudy a vášně z těla do duše, jejímž prostřednictvím se spojuje tělesné s duchovním. V duši pocitové, kterou je člověk ještě do jisté míry spřízněn s vyšším zvířetem, prožívá tyto dojmy jako svůj vnitřní svět. Ona mu ale nepomáhá, aby prostoupil své zážitky silami rozumu a hlubšího osobního citu a zabarvil je vlastním svérázem, vlastním já. K tomu je zapotřebí vyššího článku bytosti: myšlenkami proniknuté duše rozumové.

V tomto devítičlenném pojetí, které posuzuje člověka jakoby zvenku, není já jmenováno jako zvláštní duševní článek. Avšak jako střed duše ji cele prostupuje. V duši pocitové a v duši rozumové se já ještě zcela obrací k dojmům z dolních článků lidské bytosti, může však vyvinout i vědomí sebe sama a otevřít se směrem vzhůru k duchu, a pak se prožívá jako duše vědomá.

I když v sobě člověk nese od pradávna zárodky tohoto devítičlenného členění, vyvíjel a vyvíjí články své bytosti jenom pozvolna v průběhu dlouhých období. Duši pocitovou vyvíjel především v egyptsko - babylonské kulturní epoše (2907 - 747 př. Kr.), duši rozumovou v řecko - latinské kulturní epoše (747 př. Kr. - 1413 po Kr.). V současné takzvané páté poatlantské kulturní epoše (která bude trvat do roku 3573) pracuje na své duši vědomé (-> doba poatlantská).

Lidský vývoj jde dále. Čím více se já otvírá duchu a poznává v něm pravdu, krásu a dobro jako nadindividuální spirituální principy a přisvojuje si je tak, že se stávají vlastnostmi jeho bytosti, vytváří člověk ještě vyšší články. Ve smyslu Steinerově je to duchovní svébytí nebo (indickým výrazem) manas, životní duch nebo buddhi a zduchovělý člověk nebo átma(n).

Z toho vyplývá následující devítičlennost

1. fyzické tělo
2. étherné tělo, životní tělo či tělo utvářejících sil
3. duševní tělo, tělo pocitové či astrální (v užším smyslu)
4. duše pocitová, vjemová
5. duše rozumová nebo též duše hlubšího cítění, hlubšího osobního citu
6. duše vědomá nebo uvědomující
7. duchovní já nebo duchovní svébytí (manas)
8. životní nebo oživující duch (buddhi)
9. zduchovělý nebo duchový člověk (átma)