Anthroposofické hnutí

Krátce po roce 1900 začal Steiner v přednáškách a spisech tlumočit svůj duchovědný světový názor a používal pro něj už příležitostně jméno -> „anthroposofie“. Anthroposofické hnutí začalo tak rozvíjet svou působnost na Zemi zcela bez vnější organizace. S poznatky, které Steiner přijal z duchovního světa, shromažďoval od roku 1902, jako generální sekretář Německé sekce -> Theosofické společnosti, okolo sebe vlastní kruh, který se v období 1912/1913 po opuštění tohoto sdružení semkl do -> Anthroposofické společnosti. Steiner však nechtěl být ani potom závislý ve své činnosti na nějakém pozemském sdružení. Proto nepatřil k Anthroposofické společnosti jako člen, dal se jí jen k dispozici jako učitel. Teprve později, když byla Společnost po řadě neutěšených zkušeností Steinerem nově založena na Vánočním sjezdu 1923/24, vstoupil i sám do Anthroposofické společnosti a převzal její předsednictví. Od té doby jsou podle jeho záměru spjaty anthroposofické hnutí a Anthroposofická společnost v jedno.

Thesofická společnost

Thesofická společnost je esoterní sdružení založené roku 1875 v New Yorku Helenou Petrovnou Blavackou (1831-1891) a Henry Steelem Olcottem (1832-1907). Společnost se na počátku zabývala spiritistickými úkazy a sděleními tajných věd, rozšiřovanými H. P. Blavackou a jinými vedoucími členy; dostávala se pak ale stále více pod indický vliv a přeložila své centrum do Adyaru u Madrasu.

Steiner se stal roku 1902 generálním tajemníkem tehdy založené Německé sekce Theosofické společnosti. Jménem prezidenta Olcotta předala vedoucí theosofka Annie Besantová (1847-1933) sekci zakládací listinu.

Roku 1907 byla Annie Besantová povýšena na prezidentku Theosofické společnosti. Pod jejím vedením získaly převahu ty kruhy, které chtěly pokládat všechna náboženství za stejná a stejně hodnotná. Steiner však již naznačil ve spisech i přednáškách, že při vší úctě, kterou chová k jiným náboženstvím, považuje křesťanství za jev jedinečný a nadřazený všem náboženstvím. V letech 1907 a 1908 měl již přednášky na téma: „Křesťanství začalo jako náboženství, je ale více než všechna náboženství“. Na budapešťském kongresu v roce 1909 se už zřetelně projevovala neslučitelnost obou pojetí. Tenkrát došlo k vnitřnímu zlomu mezi theosofickým proudem, který za vedení Annie Besantové šířil orientální vliv a byl dokonce „protikřesťanský“, a křesťanským směrem Rudolfa Steinera a jeho stoupenců.

Když byl potom v Adyaru prohlášen hinduistický chlapec Krishnamurti za znovuvtělení Krista, došlo i k vnějšímu odloučení. V roce 1912/13 se německá sekce Theosofické společnosti rozštěpila. Většina členů prohlásila, že je solidární se Steinerem a založila ->Anthroposofickou společnost.

Theosofie

Theosofie se od antiky nazývá každé náboženské vědění, které se neopírá o dané zjevení, ale činí si nárok na to, že bylo přijato poznávajícím přímou zkušeností božského světa. Theosofy v tomto smyslu byli gnostikové, manichejští, novoplatonici, němečtí mystikové středověku (Mistr Eckhart, Johannes Tauler, Heinrich Suso, „Frankfurťan“, Paracelsus, rosekruciáni,  Jakob Böhme, Emanuel Swedenborg a jiní).

Odlišného druhu je theosofie zastupovaná Helenou Petrovnou Blavackou (1831-1891) a jinými, k jejímuž pěstování byla roku 1875 založena v New Yorku ->Theosofická společnost. Mimo jiné má své kořeny v americkém spiritismu a v indických představách. Steiner se stal roku 1902 generálním tajemníkem německé sekce této společnosti. V tomto postavení uveřejnil roku 1904 svou stěžejní knihu „Theosofie - Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka“. Také potom, když oddělil ->anthroposofické hnutí od Theosofické společnosti (->Anthroposofická společnost), vycházela „Theosofie“ pod stejným názvem, několikrát přepracovaná a rozšířená, ve stále nových vydáních. Kniha neobsahuje ani spiritistické, ani indické nauky, ale výhradně Steinerovy vlastní poznatky, reprezentující západní myšlení - jeho ->anthroposofii. Tím se toto dílo, jehož úvod ostatně navazuje na poslední přednášky Johanna Gottlieba Fichta, zařazuje do legitimní posloupnosti theosofické tradice, jak byla od nepaměti pěstována v Evropě.

Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.