Léčebné umění

Antroposofií zastávané lékařské vědění a umění nestojí v protikladu k uznávané medicíně, vyučované na našich univerzitách, ale chtělo by v této medicíně pokračovat a rozšířit ji na základě poznatků anthroposofie o podstatě člověka a přírody. Předpokladem pro to, aby někdo pracoval jako anthroposofický lékař, je proto absolvování státního studia medicíny. Dodatečné znalosti k vykonávání duchovědného léčebného umění ve smyslu Rudolfa Steinera si získá studiem jeho lékařských spisů a přednášek, návštěvou kurzů a praktickou lékařskou prací na klinice tohoto zaměření nebo u anthroposofického lékaře.

Tak jako Steiner dává přednost výrazu „vychovatelské umění“ před slovem „pedagogika“, tak také mluví raději o „léčebném umění“ než o „medicíně“, poněvadž léčení ve smyslu anthroposofíe neznamená techniku ošetřování, ale fyzickou, duševní a duchovní tvořivou spoluúčast na uzdravení pacienta.

Anthroposofické léčebné umění má za základ strukturu člověka jako čtyřčlenné bytosti, o níž učí všeobecná ->anthroposofie. Tato čtyřčlenná bytost se skládá z fyzického těla, éthemého těla, astrálního těla a z já (->články lidské bytosti). Fyzické tělo a étherné nebo životní tělo tvoří základnu pro to, aby horní články bytosti, tj. astrální tělo a já, mohly rozvíjet v pozemském těle vědomí a vědomí sebe sama.

Podle Steinerových poznatků nespolupůsobí ve všech orgánech a skupinách orgánů stejným způsobem tělesně-vegetativní složka ve fyzickém a étherném těle, duševní v astrálním těle a duchovní v já. V nervově-smyslovém systému převládá duchovní složka jakožto vědomí a myšlení; duševní a vegetativní složka zde rozvíjejí jen podřadnou působnost. Rytmický systém člověka, to znamená jeho dýchání a činnost srdce, je fyzickou základnou duševního působení; v této oblasti má cítění hlavní zónu svého působení; myšlení a chtění vůči němu ustupují do pozadí. Konečně tělesně-vegetativní činnost je nejsilněji zakotvena v systému výměny látek a systému končetin; ve výměně látek a v pohybu působí (zde téměř nevědomě) hlavně vůle, zatímco myšlení a cítění hrají v tomto systému podřadnou roli (->trojčlennost tělesné struktury lidského organismu).

Úlohou lékaře je rozpoznat neharmonickou součinnost čtyř článků člověka a také nepravidelnosti v působení a ve spolupůsobení tří systémů fyzického člověka, jakož i jiné abnormality ve funkcích orgánů člověka takto chápaného - neboť takové nepravidelnosti jsou příčinami nemocí. Z diagnostického obrazu vyplývají léčebná opatření. Spočívají v tom: podpořit příliš slabé funkce, utlumit příliš silné a obnovit harmonické spolupůsobení článků lidské bytosti a systémů orgánů odpovídající struktuře člověka.

Je samozřejmé, že anthroposofický lékař se postará u řady zranění a onemocnění o stejné ošetření jako lékař vycházející ze školní medicíny. Zlomenou nohu uloží do sádry nebo ji nechá eventuálně operativně ošetřit a při zápalu slepého střeva nařídí operaci. Mimoto se nemusí v podstatě zříkat žádného léku používaného školní medicínou. Rozhodující jsou jeho terapeutický náhled a jeho lékařské svědomí. Tak se liberálnější anthroposofický lékař rozhodne podle okolností po těžkém zápalu plic k ošetření antibiotikem, zatímco ortodoxnější, při zakalkulování většího rizika, vsadí spíše na přísně anthroposofickou terapii, poněvadž takto přemožená pneumonie lépe podpoří pacienta v jeho duševním a duchovním vývoji.

Obvykle se však bude duchovědně orientovaný lékař držet anthroposofické léčebné metody. Zde je třeba objasnit nedorozumění, že se goetheanistické léčení kryje s homeopatickým. Steiner v zásadě neodmítá alopatické zdolávání projevů nemoci a také léky vyvinuté jím ve spolupráci s lékařkou Dr. Itou Wegmanovou a se spolupracovníky farmaceutické laboratoře při ->Goetheanu (z níž vzešla ->Weleda AG) nejsou výlučně léky homeopatické (->léky).

Společné je jim ovšem to, že jsou to léky člověku přiměřené, to jest, že jsou vzaty z jedné ze tří přírodních říší, z říše nerostů a kovů, z rostlinné říše a z živočišné říše, na nichž má účast i člověk jako článek stvoření. Jsou zpracovány metodami tradiční farmaceutiky, což vylučuje chemické zpracování substancí, umělou syntézu látek vyskytujících se v přírodě, nebo dokonce výrobu přírodě zcela cizích léků.

Kromě ošetření léky zahrnuje anthroposofická terapie i umělecké a fyzikální druhy ošetření jako jsou léčebná eurytmie (->eurytmie), ->tvořivá řeč, léčení barvami a malováním, modelování, masáže a podobné.

Lit: 27; 312; 313; 314; 316; 319 - Wegman: „Im Anbruch des Wirkens far eíne Erweiterung der Heilkunsť („Začátek působení pro rozšíření léčebného umění“).

Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.