Anthroposofická společnost
Vznikla 1912/13 z -> Theosofické společnosti. Roku 1923 byla Steinerem nově založena poté, co vnitřní napětí a projevy zpovrchnění v první společnosti poškodily -> anthroposofické hnutí.
Nová Anthroposofická společnost dostala své sídlo v -> Goetheanu v Dornachu, Švýcarsko; Steiner převzal její předsednictví.
To, co Steiner nazývá „anthroposofické hnutí“, mělo svůj počátek po přelomu století v lůně Theosofické společnosti, která v roce 1902 založila svou německou sekci, za jejíhož generálního sekretáře byl povolán Steiner. K tomu říká Steiner ve svém životopise: „Nikoho jsem nenechal na pochybách o tom, že v Theosofické společnosti budu přednášet jen výsledky svého vlastního bádajícího zření“. Tím byl dán základ pro kruh (ne sice s vlastní organizací, ale kruh) obzvláště Steinerovi nakloněných členů, který se cítil zvlášť osloven jeho poznatky.
Vedoucí theosofické osobnosti se přikláněly stále více k indickým náboženským představám. Mezi členy německé sekce, patřícími více k tomuto směru, a Steinerem se vytvořilo v období 1906/1907 napětí. Během theosofického kongresu roku 1907 v Mnichově došlo pak mezi Steinerem a nově zvolenou předsedkyní Theosofické společnosti, Angličankou Annie Besantovou, k rozhovoru, který měl za následek další oslabení vztahu mezi oběma směry.
Úplná roztržka byla nevyhnutelná. Nastala, když Annie Besantová prohlásila v Indii hinduistického chlapce Krishnamurtiho za nově přicházejícího Krista. Tím vystoupila navenek hluboká odlišnost v porozumění pro -> křesťanství. Steiner již předtím v mnoha přednáškách vyložil, že se člověk sice znovu vtěluje na Zemi, ale -> Kristus je tak vznešené božské povahy, že jeho inkarnace na Zemi byla možná jen jednou. Jedinečnost jeho pozemského života a smrti znamená ústřední děj a obrat v celých dějinách lidstva.
V předvídání nastávajícího oddělení od Theosofické společnosti rozhodli se roku 1912 členové naklonění Steinerovi v Německu a v jiných zemích semknout se do vlastní „Anthroposofické společnosti“. Ta byla potom založena v roce 1913. Nové sdružení se necítilo příslušné k Theosofické společnosti a bylo také touto společností ve stejném roce vyloučeno jako cizí těleso. Steiner se nepřipojil k této první Anthroposofické společnosti jako člen, byl pouze učitelem a poradcem.
Protiklady mezi starými a mladými členy, jednotlivé akce členů, které neodpovídaly harmonicky celku, a jistý odklon od anthroposofického přístupu vlivem vědeckosti obvyklého druhu, vnášené zvenku, to vše způsobilo kolem dvacátých let ve Společnosti napětí. Zničení prvního Goetheana o silvestrovské noci 1922 bylo sice způsobeno zlovolným založením požáru protivníky, ale bylo mimo jiné i symbolem pro nedostatečnost vnější organizace.
Roku 1923 viděl Steiner, že bude třeba Společnost nově ustavit. Založení druhé „Anthroposofické společnosti“, nazvané „Všeobecná anthroposofická společnost“, proběhlo při -> Vánočním sjezdu od 24. prosince 1923 do 1. ledna 1924 v Dornachu. Ta od té doby dále chrání, pěstuje a rozvíjí Steinerovo dílo. Steiner se tentokrát stal jejím členem a převzal sám předsednictví. V nové Anthroposofické společnosti bylo celé anthroposofické usilování spojeno jako v ohnisku. Má své sídlo v nově zbudovaném Goetheanu v Dornachu (Švýcarsko) a je reprezentováno předsednictvem, činným v tomto středisku.
Anthroposofická společnost přijala na Steinerův návrh svoje „Principy“ na Vánočním sjezdu (tehdy se ještě jmenovaly „stanovy“). Podle nich je Společnost veřejná a veřejné jsou i její publikace. Její úlohou je „podpora bádání v duchovní oblasti“. Bádání samo přísluší Svobodné vysoké škole pro duchovní vědu v Goetheanu.
Článek 11 „Principů“ dále říká: „Členové se mohou sdružovat podle místních nebo věcných hledisek do menších nebo větších skupin.“. „Principy“ neobsahují podrobnější předpisy týkající se struktury. Přesto se Společnost zhruba člení na „zemské společnosti“, v nichž jsou opět sdruženy „pobočky“ a jiné pracovní skupiny v příslušné zemi.
O Vánočním sjezdu 1923 se ustavilo následující zakládající předsednictvo:
- předseda: Dr. Rudolf Steiner (zároveň vedoucí Vysoké školy pro duchovní vědu a vedoucí její Všeobecně anthroposofické a Pedagogické sekce)
- předseda: Albert Steffen (zároveň vedoucí Sekce pro krásné vědy)
- Zapisovatel: Dr. Ita Wegmanová (zároveň vedoucí Lékařské sekce)
- Přísedící: Marie Steinerová (zároveň vedoucí Sekce pro umění řeči a hudební - dnes: múzická - umění)
- Dr. Elisabeth Vreedeová (zároveň vedoucí Matematicko-astronomické sekce)
- Sekretář a pokladník: Dr. Guenther Wachsmuth (zároveň vedoucí Přírodovědné sekce).
Podle tehdejších okolností a jistě také podle Steinerových záměrů bylo vedení Vysoké školy od počátku v rozsáhlé míře totožné s předsednictvem Anthroposofické společnosti, a tak to zůstalo až dodnes. Bez ohledu na to určil Steiner na Vánočním sjezdu sochařku Edith Maryonovou za vedoucí Sekce pro výtvarná umění, třebaže nepatřila k předsednictvu. V prvním pololetí 1924 přičlenil Steiner k Vysoké škole Sekci pro duchovní úsilí mládeže a jmenoval její vedoucí Dr. Marii Röschlovou, pozdější paní Marii Röschlovou-Lehrsovou. Nejmenoval však ani ji do vedení Společnosti. Od té doby byla Vysoká škola rozšířena ještě o Sekci pro sociální vědy.
Po Steinerově smrti úřadovalo jím dosazené předsednictvo dále a Steinerova díla byla vydávána nejprve Marií Steinerovou, nebo s jejím svolením jinými vydavateli, ve -> Filosoficko -anthroposofickém nakladatelství při Goetheanu, které je pevně spjato s Anthroposofickou společností.
Během dalšího vývoje založila paní Steinerová, která měla autorská práva na dílo svého muže, „Spolek pro správu literární a umělecké pozůstalosti Dr. Rudolfa Steinera, Dornach“ (nazýval se také „Spolek pro pozůstalost“ nebo „Správa pozůstalosti“ - „Nachlassverwaltung“). Přenesla na něj v poslední vůli „jako dědička práv Dr. Steinera odpovídající práva, zvláště všechna autorská práva, to je celé duchovní vlastnictví v celku a bez omezení“. Spolek pro pozůstalost založil „Nakladatelství správy pozůstalosti Rudolfa Steinera“, které bylo později přejmenováno na Nakladatelství Rudolfa Steinera - Rudolf-Steiner-Verlag, Dornach. V něm se vydává, bez přímé institucionální vazby s Goetheanem a Anthroposofickou společností, od r. 1955/56 Souborné vydání děl Rudolfa Steinera (GA).
Anthroposofická společnost a Goetheanum spravovaly a spravují nadále Steinerovo dědictví - kromě literární pozůstalosti - v jeho smyslu. Anthroposofická společnost a Goetheanum měly další vedení nejprve v Albertu Steffenovi (1884-1963). Vysoká škola (-> Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu) a její sekce pořádají každoročně různé sjezdy, které jsou buď veřejně přístupné, nebo jsou určeny pro určitý okruh členů. Vysoká škola a sekce jsou také vzdělávacími místy pro žáky, kteří se chtějí zapracovat do Steinerovy -> duchovní vědy nebo by si chtěli osvojit některou z vědních, uměleckých nebo jiných disciplín pěstovaných v Goetheanu. Přednáškami a jinými aktivitami působí předsednictvo na život a práci celosvětové Všeobecné anthroposofické společnosti. Pod jeho vedením je vydáván týdeník „Das Goetheanum“ (-> „Goetheanum“, týdeník), k němuž se v rozšířeném vydání, určeném jen pro členy, přikládá zpravodaj „Was in der Anthroposophischen Gesellschaft vorgeht“ („Co se děje v Anthroposofické společnosti“). Soubor Goetheana uvádí ve vlastním divadle v Goetheanu i v pohostinských hrách Steinerova mysterijní dramata, nezkráceného Goethova „Fausta“ I a II, díla Alberta Steffena a jiné hry. Filosoficko-anthroposofické nakladatelství při Goetheanu považuje za svou hlavní úlohu starat se o publikace Svobodné vysoké školy pro duchovní vědu a o publikace spolupracovníků jejích sekcí.
Lit: 257; 258; 260; 260a - „Wege und Ergebnis einer Rechtsfmdung“ („Cesty a výsledek jednoho právního nálezu“).
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999.
Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal.
Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.
